Kdysi dávno jsem kamarádovi záviděl, že jeho táta má veliké akvárium....já musel počkat až dospělosti.
Kdysi dávno, už jako dospělý jsem měl akvárium, kde nešťastným zásahem lidského tvora (naštěstí jsem to nebyl já) proběhla genocida. Po tomto hrůzném zážitku jsem akvárium zavrhl a pár let z něj byla botanická zahrada a pak skončilo ve sklepě.
Asi před měsícem, dvěma, jsem se tak nějak k tomu nápadu znovu dostal...a zítra mi na poště přistane malinkaté nano akvárko 30l, tak začneme psát novou kapitolu.
Bůh žehnej rybičkám.
